.mw-parser-output .t-geoinfobox td,.mw-parser-output .t-geoinfobox th{min-width:120px}.mw-parser-output .t-geoinfobox td:only-child,.mw-parser-output .t-geoinfobox th:only-child{text-align:center}.mw-parser-output .t-geoinfobox-name{font-size:110%;padding:2px}.mw-parser-output .t-geoinfobox-nickname{font-style:italic}.mw-parser-output .t-geoinfobox-cave th:only-child,.mw-parser-output .t-geoinfobox-mount th:only-child{background:#e7dcc3}.mw-parser-output .t-geoinfobox-surface th:only-child{background:#ffe4c4}.mw-parser-output .t-geoinfobox-blue th:only-child,.mw-parser-output .t-geoinfobox-water th:only-child{background:#c0daff}.mw-parser-output .t-geoinfobox-underwater th:only-child{background:#b0e0e6}.mw-parser-output .t-geoinfobox-green th:only-child{background:#d0f0c0}.mw-parser-output .t-geoinfobox-tomb th:only-child{background:#bbbbbb}.mw-parser-output .t-geoinfobox-yellow th:only-child{background:#fdeaa8}.mw-parser-output .t-geoinfobox-ny th:only-child{background:#cbd5c4;border:1px solid #aaaaaa}.mw-parser-output .t-geoinfobox-ny th:first-child:not(:only-child){background:#cbd5c4;text-align:right;padding:0 0.5em}.mw-parser-output .t-geoinfobox-grey th:only-child{background:#eaecf0}
Аптэкарскі востраў — адзін з астравоў, размешчаных у паўночнай частцы дэльты ракі Нявы, уваходзіць у склад Петраградскага раёна горада Санкт-Пецярбурга. Аддзяляецца ад Петраградскага вострава ракой Карпаўкай, ад Каменнага і Крастоўскага астравоў — Малой Неўкай, ад Выбаргскай стараны — Вялікай Неўкай. Плошча вострава — каля 2 км².
Фінская назва Корпісаары (фін. Korpisaari — востраў глухога лесу) — востраў з дрымучым лесам або Корпісаары (фін. Korppisaari) — Варонін востраў. Востраў мае і рускія назвы — Дзікі або Яловы востраў.
Сучасная назва Аптэкарскі востраў вядома з 1726 года, дадзена ад Аптэкарскіх агародаў (цяпер Батанічны сад).
Аптэкарскі востраў злучаны з Петраградскім сям’ю мастамі: Аптэкарскім, Петрапаўлаўскім, Сіліным, Геслераўскім, Карпаўскім, Барочным і Маладзёжным, з Каменным востравам — Каменаастроўскім мастом, з Выбаргскай стараной — Кантэміраўскам і Грэнадзерскім.